Vánoční hasičská stezka 2019

7.12.2019

Již čtvrtý ročník této akce pro nás znamenal velkou výzvu. Počet účastníků nám neustále roste (letos rekordních 28 dětí) a program musíme pokaždé uzpůsobit tak, abychom přinesli alespoň trošku něco jiného než minule.

A jakou tradici jsme nemohli porušit?? Úvod byl tradičně aklimatizační. Napečené dobroty a spontánní hry dětí, které se takhle společně viděly naposledy na podzimním kole hry Plamen a pro některé letošní nováčky to byla navíc premiérová akce.

Než se tato masa teple oblékla a srovnala venku před hasičárnou, padla potřebná tma. Letos jsme se rozhodli, že určíme hned na začátku pět kapitánů, kteří si sice vylosují své pomocníky, jenže koho si vylosovali se dozví až při vyhlášení výsledků. Proto během disciplín nepanovala žádná rivalita a nic nebylo až do konce jisté. Všichni přáli všem.

Kapitáni Tomáš, Láďa, Míša, Radek a Áňa soutěžili v uzlování na rychlost, všichni soptíci pak v tradičním hasičském kvízu. Poté jsme se přesunuli k rybníčkům u lesa, kde byly děti rozděleny do pěti týmů, které měly za úkol hledat indicie a poté uhádnout v nich ukrytou tajenku. Ani jeden tým nenašel kompletně všechny, a tak jsme chvilku ještě mrzli než se povedlo poskládat všechna písmenka tak, aby dávala smysl.

Kvapem jsme se přesunuli do hasičárny kde jsme dokončili hru čtvrtou disciplínou zaměřenou na logiku a spolupráci. A jak to dopadlo?? To až po jídle... Osvědčená gulášovka doslova mizela v bříškách našich vyhládlých soptíků.

A na co se ještě každé dítě těší? No na dárečky přece. Ani letos nemohly chybět. Rozdávání se ujal náš nejstarší, Tomáš. Tentokrát jsme mohli díky sponzorům nakoupit rukavice a nákrčníky pro všechny. Vyhlášení výsledků odpolední soutěže se díky všem aktivitám protáhlo do večerních hodin, ale mělo grády... Na pátém místě skončil tým Míši, čtvrtém Radka, bronzovou příčku obsadila Áňa, druhou Láďa a zlato si i s nováčkem Kevinem vybojoval Tomáš, což všichni ocenili bouřlivým potleskem.

Diskotéka, židličkovaná, stolní hry, fotbálek se letos opravdu protáhly, a tak se šlo do spacáků o něco později než bylo v plánu. I přes to ani letos Jirka noční stezku odvahy pro vybrané nevynechal. Náročný program všechny (i nás) vyčerpal natolik, že se první ptáčata klubala ze spacáků až kolem osmé ráno. A hned bylo vidět, kteří hříšníci porušovali večerku.

Následovala krátká hygiena, bohatá snídaně a volná zábava během níž jsme se loučili s první skupinkou odjíždějících. Všichni se snažili v hromadě zavazadel najít právě ta svoje. A ani letos si děti neodvezly vše, ale i s tím se počítalo. :-) Hlavně že si odvezly spoustu zážitků a dalšího dobrodružství se svými hasičskými kamarády.

Příští rok zase?? :-)

Účastníci:

Hlavačková Áňa, Töröšová Eliška, Somr Tomáš, Pazáková Míša, Svobodová Máňa, Meszárošová Nelly, Tysl Radek, Uher Váša, Mašková Sára, Král Láďa, Tyslová Ája, Tjutčev Máťa, Staňková Krista, Staňková Kája, Králová Anetka, Baláková Krista, Jarošová Maruška, Krejcarová Karla, Slapničková Adélka, Jeziak Lukáš, Buštová Verča, Buštová Viktorka, Tyslová Verča, Němec Váša, Opatrný Štěpa, Mezsároš Kevin, Boguský Dominik, Spal Ondra + Eda

Bára, Jana, Jirka a Luba

Hra Plamen - podzim - Mlečice

12.10.2019

Letos jsme na OSH slíbili, že se zapojíme do hry Plamen nejen jako účastníci, ale i jako pořadatelé. A protože jsme chtěli, aby vše proběhlo bez ztráty kytičky, věnovali jsme podzim nejen intenzivním tréninkům, ale i organizačním přípravám.

Třetím rokem jsme měli štěstí na teplé počasí. I když v 6 hodin ráno k němu bylo ještě daleko. Lesní terén nám neumožňoval připravit vše den předem, tak jsem v hojném počtu s čelovkami museli dohnat většinu věcí ráno. Nicméně výbornou spoluprací jsme vše stihli a organizačně nabídli maximum.

V půl osmé jsme si dojeli pro nedočkavé soptíky, ohřívali je čajem a dopovali napečenými dobrotami. Pak už ale došlo na početný nástup (17 týmů starších a 14 mladších) a start obou disciplín - ZPV a štafety dvojic.

Luboš a Jirka S. byli povoláni k rozhodčím, a tak jsme si my, holky, rozdělily každá jednu z disciplín. Přičemž na dvojicích bylo krásně teploučko a u startu ZPV byl, snad na jediném místě, celodenní stín. :-)

Než na nás vyšla řada, tak naši konkurenti na dvojicích kazili co se dalo, což nám zvyšovalo sebevědomí a zároveň jsme názorně viděli, co nedělat. V této disciplíně se nám opravdu dařilo a vyvarovali jsme se zbytečným chybám.

U ZPV se nám celkem dařila střelba, ale tradičně jsem posbírali několik trestných na zdravovědě.

V kategorii starších nás převálcovali Volduchy, které trať uběhli v téměř stejném řase jako naše lepší pětka, ale co se týče trestných minut, vystříleli si jen jednu jedinou! Naši sčítali 3 ze střelby a 7 ze zdravovědy, a proto skončili na druhém místě. Druhá starší pětka doběhla osmá. Milým překvapením byla účast našeho odvěkého rivala z Vejvanova, který začal trénovat svůj tým jen před několika týdny. Přesto důstojně dokázal reprezentovat a odvezl si krásné 7. místo.

V kategorii mladších jsme letos objevili konkurenci z Cheznovic. Jejich lepší pětka doběhla o pár vteřin před našimi, jež nakonec zachránil počet trestných, kterých naši konkurenti posbírali o chlup více. Shodně jsme si totiž vystříleli osm na střelbě, ale Cheznovičtí ještě přidali tři na uzlování.

Druhá naše pětka doběhla na krásném třetím místě.

Tyto výsledky hovoří o tom, že nám konkurence doslova roste před očima a obhajoba zlata bude na jaře ještě hodně těžká. V květnu se budeme snažit prodat natrénované hodiny opět na domácí půdě a snad budeme moci oslavit úspěch.

Poděkování patří hlavně členům našeho SDH, kteří nám s organizací souteže a zajištěním občerstvení velmi pomohli. Díky také SDH Zvíkovec za pomoc s výsledky.

ZPV:

mladší II: Kája, Anetka, Štěpán, Adélka, Verča T. (3. místo)

mladší I: Váša N., Ondra, Andrejka, Verča B., Krista S. (1. místo)

starší I: Míša, Áňa, Láďa, Fanda, Radek (2. místo)

starší II: Eliška, Sára, Nelly, Máňa, Bety (8. místo)

Máťa pomohl doplnit pětku Strašickým, kteří doběhli devátí.

Za trenéry: Bára, Jana, Jirka a Luba

Hasičský tábor Hracholusky

29.8.-1.9.2019

Protože se nám v loňském roce na Hracholuskách líbilo, bylo i pro letošek rozhodnuto, že odměnou za právě absolvovanou sezónu 2018/2019 bude opět čtyřdenní tábor právě tady.

Tentokrát jsme dostali na starost 18 ratolestí:

Somr Tomáš, Hlavačková Anna, Král Ladislav, Mašková Sára, Meszárošová Nelly, Pazáková Michaela, Drábek Jakub, Staňková Karolína, Staňková Kristýna, Spal Ondřej, Buštová Veronika, Tjutčev Matěj, Boguský Dominik, Slapničková Adéla, Opatrný Štěpán, Němec Václav, Rejtmajer Nicolas a Krupička Jiří ml.

O děti se starali: Barbora Smíšková, Jirka Krupička, Luboš Chrz a Jirka Svejkovský

Ve stejný termín (konec prázdnin) nám dvakrát nepřálo počasí, ale tentokrát jsme se pekli ve vlastní šťávě. Zkrátka léto jak má být. :-)

Po dlouhé cestě jsme se ubytovali, tentokrát v chatkách a neváhali využít večerní koupání. Poté následovala volná zábava na zahradě areálu, která byla ideální pro naše každovečerní posezení.

Každé ráno ještě za příznivějších teplot následovala jako již tradičně rozcvička, kterou nemohl vést nikdo jiný než Jirka Svejkovský.

Pro páteční dopoledne byl naplánovaný trénink štafety dvojic, k čemuž nám posloužila jako loni obnažená pláž přehrady. Odpoledne jsme naplánovali pro naše soptíky výlet vlakem do nedaleké Plzně. Návštěva plzeňského podzemí přišla vhod, protože teplota vzduchu začínala stoupat krutě vysoko. Abychom se ale jen neschovávali a prověřili také kondičku, vystoupali jsme i v těchto nelichotivých podmínkách na věž katedrály Sv. Bartoloměje.

Sobota dopoledne se nesla taktéž v tréninkovém duchu a odpoledne nás čekalo putování kolem přehrady.

A co že jsme na táboře ještě procvičili?? Každopádně kondičku a to nejen dlouhým pochodem, ale i střelbu, motání, uzlování, znalosti topografie a jako vloni jsme si v těchto dovednostech vzájemně zasoutěžili.

I na nás byla znát za ty čtyři dny veder únava, ale odjížděli jsme jako vždy s pocitem krásně strávené dovolené.

Díky patří rodičům za důvěru, sponzorům za spolupráci a příspěvek na aktivity na tomto táboře, majitelům penzionu Pohoda na Radosti za opět skvělý servis, SDH Zvíkovec za dopravu a dětem za disciplínu.

Váš trenérský tým

Krajské kolo hry Plamen 2019 - Domažlice

7.-9.6.2019

Po neskutečné radosti z dvojitého vítězství nám, trenérům, trošku ztuhly úsměvy. V hlavách se nám totiž promítly další tréninky, kterých vzhledem k časovému presu nemohlo být mnoho a respekt před nadupanými soupeři, obzvlášť pro naše nováčky v kategorii starších.

Někteří si účast na krajském kole užili již loni. Letos jsme tedy do Domažlic cestovali v plném počtu 10 + 10 dětí:

mladší:

Slapničková Adéla, Staňková Kristýna, Staňková Karolína, Králová Aneta, Opatrný Štěpán, Němec Václav, Nachtigallová Alžběta, Tyslová Andrea, Buštová Veronika, Tjutčev Matěj

starší:

Meszárošová Nelly, Nachtigall František, Somr Tomáš, Pazáková Michaela, Tysl Radek, Král Ladislav, Hlavačková Anna, Töröšová Eliška, Mašková Sára, Uher Václav

Do našeho hostitelského města jsme dorazili raději už den předem. Ubytovali se na internátě jedné z místních škol a poté už dorazilo velké množství dopředu objednané pizzy. Večer jsme stihli ještě procházku městem a šup do postelí, protože nás čekaly dva perné dny.

Ráno jsme se přesunuli na místní stadion a v začínajícím horkém dni jsme museli zvládnou pět ze šesti disciplín. Tyto disciplíny se konaly na třech od sebe dost vzdálených stanovištích, což komplikovalo načasování a potvrdilo se, že jet ve čtyřech dospělácích nebylo luxusem, ale nutností. A jak už to na krajském kole bývá, nebyl čas pro odpočinek. Když soutěžili mladší, připravovali se starší a naopak. Mimo stadion dokonce soutěžili synchronně.

Oba naše týmy semlela tak trochu nervozita z právě zaběhnutých výkonů svých konkurentů. I když jsme se snažili jim vysvětlit, aby se soustředili jen na sebe, ne vždy se to dařilo. Zejména sebevědomí starších hodně kleslo. Ovšem od prvních nezdarů jsme se snažili odpíchnout a soutěž si užít.

I když jsme v obou kategoriích nebyli vážnými konkurenty, těšilo nás, že to děti nevzdaly a bojovaly do posledních sil a disciplíny. Starším se povedlo urvat 5. místo v disciplíně ZPV a u štafety CTIF jim chyběla necelá vteřina k tomuto umístění. Stejně tak v požárním útoku CTIF velmi reálně mohli obsadit 5. příčku, ovšem zbytečné trestné, kterých si u nás obzvlášť rozhodčí všímali nám přisoudily poslední místo i v této disciplíně.

Do druhého soutěžního dne jsme šli s tím, že královskou disciplínu, požární útok, zkusíme předvést tak, jak je to v našich silách. Aktuálně jsme se museli poprat s absencí Radka, kterému se udělalo nevolno a vyřešit, kdo ho zastoupí na savcích. Fanda se této téměř nezkoušené role ujal s nebojácností i když svůj výkon poté obrečel, všichni jsme mu byli vděční, že jsme mohli k pokusu alespoň nastoupit. Ani mladším se nevyhnuly problémy a také padaly slzičky. Nicméně měli jsme to za sebou! Tradici našeho okresu jsme sice neporušili, ale jako vždy jsme si to hlavně užili.

Díky patří rodičům za součinnost, sponzorům za příspěvky a SDH Zvíkovec za dopravu a doprovod po celou dobu soutěže.

Trenéři: Bára, Jana, Jirka a Luba

Noční soutěž v Týčku

13.4.2019

Druhou doplňkovou soutěží při hře Plamen je Noční soutěž, kterou tentokrát hostil Týček a jeho přilehlé lesy. 

Kondici po dlouhé zimě měl prověřit běh v terénu a jak už sám název napovídá, při umělém osvětlení, které si vyvářeli svými čelovkami soutěžící sami. Letos jsme přivezli rekordní účast a to dva pětičlenné týmy a 3 čtyřčlenné. Protože nám počasí příliš nepřálo, byla trať zkrácena na délku něco málo přes kilometr. Takže za dvě a půl hodiny bylo všech 29 týmů + přípravky odbaveno. 

Plni očekávání jsme postávali v prostorách startu a cíle a vítali naše dorůžova udýchané hrdiny. Vzhledem k pozdním hodinám se ani při této soutěži nevyhlašují výsledky na místě, ale to nám dobrou náladu nesebralo. Energie našim soptíkům vydržela i během tradičního opékání buřtů. Nezbývalo, než se sbalit a vyrazit směr vyhřáté postele. 

V pondělí se konala schůze ORM, kde byly vyhlášeny výsledky z této soutěže. A zase jsme pokořili jednu výzvu, vyhráli jsme nejnáročnější 5ti členné týmy!! Láďa, Sára, Míša, Áňa H., Tomáš (24) byly v součtu trestných bodů a rychlého běžeckého času nejlepší mezi dvanácti týmy. Na krásném 5. místě jsme přivítali druhou naší pětici (20). 

Mezi čtyřčlennými týmy, kterých bylo čtrnáct, jsme brali páté (17), deváte (29) a desáté (26) místo. V tříčlenných týmech jsme zastoupení neměli. 

Velká gratulace všem našim snaživým soptíkům.

účast:

tým č. 24: Láďa, Sára, Míša, Tomáš, Áňa H.

tým č. 20: Eliška, Váša U., Verča B., Krista, Máňa S.

tým č. 17: Nelly, Matěj, Adrianka, Anička P.

tým č. 26: Štěpán, Jessica, Kuba, Adélka

tým č. 29: Máňa P., Kája, Andrejka, Váša N. 

trenéři: Bára, Jana, Jirka, Luba (rozhodčí)

Třetí Vánoční stezka + noc v hasičárně

15.12.2018

Stává se milou tradicí, tentokrát již potřetí, že v prosinci na závěr kalendářního roku odměňujeme naše soptíky soutěžní večerní Vánoční stezkou. Loni jsme navíc přidali dobrodružné přespání v hasičské zbrojnici, které ani letos nemohlo v programu chybět.

Oficiální program začal po třetí hodině odpoledne, kdy nám rodiče své děti vozili do hasičárny. Po krátké aklimatizaci jsme rozdali svačinky v podobě cukroví, napečených sladkostí, ovoce atp. Děti se rychle zabavily samy (fotbálek, stolní hry, diskotéka) a úderem páté jsme se začali připravovat na samotnou stezku. Soptíci byli opět rozděleni do soutěžních týmů, kterým vymysleli originální jména. Mezi disciplínami, které musel každý tým splnit nechybělo uzlování, vědomostní otázky, bludiště a štafetový běh. Tentokrát nebylo důležité, kdo vyhrál, ale že jsme během stezky nezmrzli a dobře se bavili. A jak to tak bývá, kdo si hraje nezlobí a tak i nás během toho, co jsme byli pryč, navštívil Ježíšek. Kalendáře sestavené z našich úspěchů a stylové čepice udělaly dětem radost. Poté jsme se všichni doslova vrhli na vytuněnou gulášovou polévku a mohla začít volná zábava s diskotékou, židličkovanou aj. A stejně tak jako v loňském roce, i letos se dětem nechtělo do spacáků. Ovšem ustlat pro 22 malých nocležníků není žádná maličkost a tak zazněl poslední song a rozbalilo se vše potřebné na spaní. Než i poslední sovička padla, trvalo opravdu dlouho, a tak Jirka vzal ty nejodvážnější ještě na noční stezku odvahy. Poté jsme se ale všichni zavrtali a ráno ospale vstávali. Bohatá snídaně dodala energii. Začalo se s uklízením, tradičně chaotickým balením a sháněním všech zavazadel a postupným rozvozem dětí Scanií do náručí rodičů. 

Tak zase příští rok. ;-)

účastníci: Láďa, Váša U., Radek, Tomáš, Váša N., Eren, Štěpán, Kuba, Áňa H., Sára, Eliška, Míša, Máňa S., Anička P., Andrejka, Kája, Krista, Anetka, Nelly, Verča B., Verča T. a Adélka

Bára, Jana, Jirka a Luba

Okresní kolo hry Plamen 2018

 podzim - Týček

13.10.2018

Stejně jako loni nám při podzimním kole hry Plamen přálo mimořádně teplé počasí. Tentokrát jsme složili ještě o jeden tým více, a to rovnou pět. Dva týmy v kategorii mladších, dva ve starších a jeden mix tým. Bohužel jsme naše nováčky nemohli obléci do nových uniforem, jejichž ušití trvalo déle než bylo slíbeno. Také jsme den před soutěží přišli o černého koně Erena z důvodu angíny. Ale nic z toho nám nemohlo zabránit se těšit na první závod nové sezóny. 

Ráno jsme dorazili na místo mezi prvními, jak je ostatně naším dobrým zvykem a hned rozbalili naše útočiště. Luba s Jirkou K. opět dělali rozhodčí, a tak bylo na nás třech uhlídat všechny soptíky, aby byli včas připraveni k plnění štafety dvojic a závodu požární všestrannosti. Opět se nám nevyhnula drobná zaváhání, což k ostré soutěži bohužel někdy patří. Střelba se až na výjimky nedařila skoro všem týmům, ovšem dva naše v ní naopak překvapily. Před štafetou dvojic se nám lehce zranila Verča B., jejíž bota potkala hřebík. Ještě že měla za sebou alespoň těžší část závodu a tu druhou dala se ctí. Po doběhnutí všech účastníků jsme si opekli buřty a bohužel se nedočkali vyhlášení výsledků, jež by bylo, jak jsme se o pár dní později dozvěděli, sladkou tečkou na závěr hasičského dne. 

A jak že jsme dopadli?? V kategorii mladších jsme nenašli konkurenci (1. a 2. místo) a v kategorii starších se před nás dostalo jen družstvo z Volduch (2. a 3. místo). Mix tým skončil na krásném 9. místě. 

Tyto super výsledky jsou velkou výzvou pro jarní část, kde můžeme obhájit postup do krajského kola v kategorii mladších a starší se mohou o svůj postup velmi reálně poprat. 

mladší:

1.místo: Máňa P, Andrejka, Váša N., Krista, Běta

2.místo: Verča B, Verča T., Anetka, Kája a Adélka

9.místo: Naty, Kuba, Matěj, Dominik, Štěpán 

starší:

2.místo: Anička P., Radek, Tomáš, Fanda a Váša U.

3.místo: Eliška, Sára, Láďa, Áňa H., Míša

rozhodčí: Luba a Jirka K.

trenéři: Bára, Jana, Jirka S.

PS: Vzhledem k velkému počtu účastníků zájezdu jsme napečené provianty snědli v rekordním čase. :-)

Krajské kolo hry Plamen 2018 - Klatovy

8.-10.6.2018

Protože se nám na okresním kole hry Plamen letos velmi dařilo, měli jsme tu čest reprezentovat náš okres na krajském kole hry Plamen v Klatovech, a to v kategorii mladších. Starší soptíky reprezentovali naši spřátelení kolegové z Mirošova.

Během čtrnácti dnů jsme tak museli dopilovat obě části hry Plamen, protože krajské kolo se sestává z podzimního i jarního kola zároveň, a to ve dvou dnech. Výhled počasí sliboval na tento víkend horko s možnými bouřkami. Byli jsme rádi, že řádily všude kolem, ale do Klatov nakonec i přes všechny prognózy nedorazily.

Díky tomu, že Klatovy jsou od Mlečic přece jen dál, cestovali jsme na tuto soutěž již v předvečer jejího začátku, tedy v pátek. V poklidu jsme dorazili k místnímu atletickému stadionu, vybalili a ubytovali se v přilehlé ZŠ. Načatý večer jsme využili k procházce centrem města a večeři v jedné z místních pizzerií. Večerka byla tolerantněji nastavena vzhledem k novému prostředí a nervozitě z neznámého druhu závodů.

Ráno jsme ovšem byli plně připraveni podat výkon, který jsme si slibovali. I když z šesti plzeňských okresů se ten náš umísťuje pravidelně ve výsledkové listině na posledních místech, nechtěli jsme se vzdát bez boje. I naši kolegové z Mirošova šli do soutěže v podobném duchu, a tak jsme si po celou dobu soutěže pomáhali a hlasitě se podporovali, možná nejsrdečněji ze všech týmů.

První den byl vzhledem k programu velmi náročný. Absolvovali jsme 5 ze šesti disciplín, navíc přespolní běh až na úplný závěr a v kopcovitém terénu. Na neděli zbyl jen požární útok a běh jednotlivců, který do celkových výsledků nepromluvil a my jsme se ho vzhledem k nulovému tréninku nezúčastnili.

I když se z počátku ne vždy vše povedlo na jedničku, naši mladší reprezentanti mlečického hasičského sportu se postupně dostávali do závodního tempa. V chuti si pořádně zazávodit nám neubíral ani fakt, že konkurenční týmy mají lepší tréninkové podmínky a ve výkonosti nás značně převyšují.

V neděli na nás čekalo překvapení, návštěva našich starších soptíků, kteří nás přijeli i přes velké vedro a vetší vzdálenost lokace podpořit. I když nás jejich návštěva těšila, času nebylo nazbyt, a tak jsme se museli věnovat ještě nekončící soutěži a dát vše do pro nás poslední disciplíny - požárního útoku.

I když jsem tušili, a naši kolegové z Mirošova též, že tradici umístění našeho okresu neporušíme, měli jsme velkou radost z premiérového výkonu našich soptíků. Nic nevzdali a bojovali jako tým, což je vždycky to nejdůležitější. My, trenéři, jsme na ně opět mohli být náležitě hrdí.

Závěrem bychom chtěli poděkovat všem rodičům za součinnost, sponzorům, kolegům z Mirošova za podporu a OSH Klatovy za organizaci soutěže.

trenérský tým

Bára, Jana, Jirka a Luba

reprezentovali: Verča Buštová, Máňa Procházková, Kuba Drábek, Eren Redzhebov, Váša Uher, Máňa Svobodová, Ája Tyslová, Adélka Slapničková, Šárka Chmelířová, Krista Staňková

Noční soutěž Kařez 

28.4.2018

Tak jako vloni, i letos jsme se zúčastnili hasičské soutěže - nočního běhu, tentokrát v Kařeze. Přálo nám i počasí - nepršelo a bylo tepleji než minulý rok. 

Oproti loňsku jsme zdvojnásobili počet soutěžních týmů, a to na čtyři!! A protože s dvaceti dětmi je trošku složitější doprava, rádi jsme využili nabídky sousedního SDH Zvíkovec, které nám s transportem dětí ochotně vypomohlo. 

Soutěž měla zázemí, start i cíl u místní sokolovny, kde bylo dost vyžití pro naše soptíky, kteří si tak krátili čas před startem. Pochopitelně nám cestou a během čekání zase trochu vyhládlo, a tak právě dovezené plato luxusních palačinek nebo jiných proviantů bylo povoleným dopingem. Startovalo se ještě za šera. Nejdříve děti z přípravky, a pak konečně týmy mladších a starších žáků. Vzhledem k velkým rozestupům startovních čísel jsme si museli funkce rozdělit. Muži vypomáhali na trati jako rozhodčí, my ženy jsme kompletovaly týmy, aby včas odstartovaly. Po návratu prvního z nich se Bára ujala nekonečného opekání párků pro absolventy náročné trati. Po doběhnutí všech našich týmů, získání odměny, opečení všech párků, dojedení nafasovaných dobrot jsme mohli začít nahánět děti zpět do aut. Rozvoz proběhl bez problémů a jak děti, tak my jsme se těšili, že svá unavená těla složíme do postelí. 

Týmy:

č 4: Adélka, Dominik, Zdenička, Klárka, Verča

č. 7: Máňa P., Eren, Andrejka, Krista, Šárka

č. 17: Naty, Radek, Kuba, Tomáš, Máňa S.

č. 29: Eliška, Sára, Láďa, Míša, Áňa H.

rozhodčí: Luba, Jirka S., Jirka K.

trenérky: Bára a Jana

Poděkování všem těm, kteří se nám starají, aby nám nevyhládlo. :-)

Celkové výsledky brzy dodá OSH Rokycany. 

Vánoční hasičská stezka

16.-17.12.2017

V loňském roce jsme absolvovali Vánoční hasičskou stopovanou... A tak i letos jsme naše mladé hasiče nechtěli o poslední akci letošního roku ochudit. Cílem bylo pokud možno loňskou akci ještě trumfnout, což se, myslím, povedlo.

Pečlivé přípravy vrcholily ještě v den konání Vánoční hasičské stezky. Nedočkavé děti nám spolu se svými rodiči zavalily předsálí hasičské zbrojnice neskutečnou hromadou zavazadel. Protože počasí bylo mrazivé, zahřáli jsme děti hned po příjezdu horkým čajem a prvním chodem z našeho menu, sladkou roládou a chlebíčky od oslavenců Nelly a Kuby. Poté se již čekalo na tmu, což bylo podmínkou zahájení stezky. Mezitím jsme dětem nafoukli balónky a zahájili volnou zábavu (diskotéka, fotbálek), při které měly příležitost se dostatečně vyřádit, aby se pak později soustředily na pravidla samotné stezky.

Kolem páté večerní jsme omotáni veškerým teplým oblečením před vchodem hasičárny odstartovali dobrodružný program. Kluci, Jirka s Lubošem, měli na starosti schovávat svítící indicie a zapalovat svíčky na všech stanovištích tak, aby je děti nezpozorovaly. Protože jsme nevěděli, kam přesně vyrazit, bylo potřeba najít celkem pět svítících indicií s nápovědou osvětlených stanovišť a úkolů zároveň. Za každou disciplínu bylo ve hře pro každého vždy jeden či tři body, za nalezení indicie navíc další tři prémiové body. Ovšem kdo do kterého ze dvou týmů patří a pro koho své body sbírají se děti nedozvěděly. Cílem bylo utužit tým a zvyknout děti na to, co už jim doufáme není cizí... Že jsme i přes rozrůstající se počet stále jeden tým.

U Vánočního stromu jsme splnili první úkol, a to vědomostní disciplínu plnou zapeklitých otázek na hasičské téma. Dalšími dvěma úkoly jsme potrénovali na noční běh, který nás v příštím roce čeká... Házení míčky do basketbalového koše a granáty do ohniště byla dobrá improvizace a bylo vidět, že máme co zlepšovat, abychom mohli se zkušenější konkurencí bodovat. Ovšem poslední disciplína (štafetový běh s míčky), při které jsme rafinovaně rozdělili děti do čtyřech družstev, se vydařila. V sázce bylo deset bonusových bodů a tak bylo pořád o co hrát. I když stále naši soptíci nevěděli, do kterého týmu patří, snažili se i tak. Na závěr jsme ještě našli poslední indicii, ve které trošku tajemně stálo, že máme jít na místo, kde září hvězdy nejjasněji, odtud bude vidět cíl... A tak jsme se vydali za kostel na louku, kde zmatené děti hledaly další ozářené stanoviště. Ovšem hvězdy zářily jen na obloze v podobě ohňostroje, o který se postarali Jirka s Lubošem.

Pak už jsme celí promrzlí chvátali do hasičárny, kde přibyl vánoční stromeček. Děti byly ještě zmatené, protože vůbec netušily, do kterého ze dvou týmů patří a kdo vlastně vyhrál. A protože na stezce vydaly hodně energie, museli jsme večerní program zahájit večeří a až poté odtajnit vítěze stezky... Sice zvítězil tým Tatrovka před Avií, ale to nebylo v ten den podstatné. Podstatné pro nás trenéry a ve vzpomínkách i pro děti bylo, že jsme se sešli v plném počtu a zažili spoustu legrace a to nás ještě čekala večerní diskotéka s veselým focením, tradiční hrou s ubývajícími židlemi a dobrodružné přespání, ale nepředbíhejme, protože na naše děti čekalo ještě jedno překvapení...

I když dárky bývají často pod stromečkem, my jsme dopředu upozorňovali, že letošní rok byl pro nás co se týče výdajů náročný a dárkem je "jen" dnešní den. Kdyby jsme mohli popsat ty kamenné tváře a zklamání, které se v našich soptících odehrávalo... Ovšem to bychom nebyli my, abychom v poslední chvíli nepřekvapili. Dárky byly se stromečkem bezpečně spojeny dlouhým provázkem a ukryty ve vedlejší místnosti. Tohle když se rozkřiklo, nemohli jsme ani jednoho hasiče udržet. Batohy s párty skleničkami udělaly velkou radost a večer mohl spontánně pokračovat dál. A že to byl dlouhý večer!!

Po raním probuzení jsme museli to naše tábořiště začít trošku poklízet a po snídani se pozvolna připravovat na transport domů.

Na závěr bychom chtěli poděkovat již tradičně štědrým maminkám, které nás zásobily pochutinami a všem rodičům za součinnost. I když jste nemohli být s námi, vězte, že jsme si to všichni opravdu užili.  

Hasičský tábor Bujesily

1.-3.9.2017

Na konec prázdnin jsme naplánovali odměnu pro naše nejpilnější hasiče, a to třídenní tábor v chatce poblíž Bujesil. Přípravy na tento vrchol a závěr sezóny 2016/2017 nám kazila snad jen předpověď počasí, která byla vzhledem k teplému létu nepříznivá...

Nenechali jsme se odradit a v počtu deseti dětí, čtyřech dospělých, zdravotnice a dvou psů jsme v uplakaném pátečním odpoledni vyrazili směr chata.

Jako první jsme ubytovali děti a rozdělili postele. Bára a já jsme se postaraly o svačinu a teplý čaj, který rozehřál tuhnoucí končetiny. Muži, Jirka a Luboš, se postarali o technické zázemí. Jelikož jsme měli trošku polní podmínky, bez tekoucí vody, elektřiny a jen s minimálním osvětlením, čekaly nás dny plné improvizace.

Děti, které se obešly bez moderní techniky ani nevnímaly, jak hodiny plynnou. Jediné, v čem měly přehled byl denní program a jídelníček, pochopitelně.

První úkol, při kterém jsme intenzivněji zapojili děti byl sběr dřeva na večerní táborák. Nepřímo se tak podílely na přípravě večeře. Vzhledem k času jsme totiž opekli buřty, klobásy či párky. A znovu se prolévali hřejícím čajem. Uspat hasiče plné očekávání byl oříšek, ale nakonec padl i ten poslední narušitel a údolí Berounky ztichlo.

Našim ponocovalům jsme ovšem neodpustili budíček, a to hned v sedm ráno. Následovala rozcvička a poté sice omezená, ale důsledná hygiena. K snídani se podávaly napečené dobroty našich trenérek či maminek a namazané chleby čtyřech druhů. Bylo zkrátka třeba se posilnit před dopoledním programem, jenž měl být zároveň přípravou na jednu z disciplín podzimního kola hry Plamen. 

Střelba ze vzduchovky bavila všechny zúčastněné. Nejlepším střelcem byl vyhlášen Kuba Drábek, který hned na první pokus sundal všechny tři špalíčky a i poté udržel kvalitu střelby nečekaně vysoko. Mezitím, co se muži starali o naše střelce jsme s Bárou už tančily v kuchyni a chystaly omáčku na špagety. Podle toho, že děti vždy u jídla mlčely a vzorně jedly lze soudit, že jim připravené menu opravdu chutnalo. Chvíli na slehnutí vydatného oběda vystřídalo rozdělení svačinek a pak hurá na výlet.

Vzhledem k tomu, že jsme předem neprozradili, kam vlastně vyrážíme, byl pochod na Krašov překvapením. Počasí nám tentokrát přálo, a i když na druhé straně řeky popustilo uzdu fantazie, nás nechalo v suchu. I díky tomu jsme nemuseli pospíchat a užili si nádherné výhledy z hradeb této dnes již zříceniny. A jak to tak bývá, na každém správném hradě se nachází poklad, tentokrát v podobě originálních placek, které si děti hned hrdě připnuly. Cestou zpátky jsme improvizačně zařadili vědomostní test z historie a hasičiny, jejž vyhrál Eren Redzhebov. Na závěr výletu jsme si ještě vyzkoušeli, jestli děti přes prázdniny nezapomněly ovládat buzolu a bylo vidět, že některé mírně tápaly... 

Pak už jsme spěchali do tábora, kde nás poctil svou návštěvou mlečický hasič Pavel, který jako první vyzkoušel sílu našich soptíků. Přetahování lanem byla doplňková disciplína před večeří, ale nakonec i u ní se zažilo spousta legrace a emotivního fandění. Po takovém sportovním výhonu nebyl div, že gulášovka mizela z talířů doslova před očima. Abychom se s Bárou mohly brzy přidat k večernímu programu, poslaly jsme na utírání nádobí již osvědčené pomocnice Elišku se Sárou. Jen na vysvětlenou... utírání nádobí a pomoc v kuchyni bylo totiž trestem za menší přestupky, ale některé děti tuto službu vykonávaly zcela dobrovolně. 

U táboráku jsme zažili i dojemné až smutné chvilky, a to proto, že náš tým musí opustit jeden z nejvšestrannějších mladých mlečických hasičů, Eren Redzhebov. Taková chvíle si žádala přípitek v podobě dětského šampaňského. Předaný pamětní list byl až symbolicky provlhlý říčním ovzduším, a tak jsme naše slzičky, které jsme měli všichni na krajíčku, utírali do rukávů... Abychom rozbili tuto smutnou chvilku, spontánně jsme začali hrát tichou poštu, jež nečekaně rozpoutala salvy smíchu.

A protože se sliby mají plnit, musel Jirka připravit noční bojovku a některé děti překonat svůj strach. Zúčastnily se nakonec všechny, některé opakovaně a bez baterky. I přes tyto emotivní zážitky bylo na rozdíl od pátku snadnější zahnat děti do spacáků. Netrvalo ani dlouho a chrněla celá chata.

Ráno nás čekal totožný program: budíček - rozcvička - hygiena - snídaně. Jako bonus ještě v pozdních večerních hodinách Jirka připravil brambory pečené v alobalu, které díky žhavému popelu vydržely teplé až do snídaně. Pak už nastala doba balení, úklidu a odjezdu. I když byl pobyt krátký, zážitků si vezly děti domů spoustu a i beze slov jiskřičky v jejich očích prozrazovaly, že se tábor skutečně povedl. My dospělí jsme nejvíc toužili po očistné lázni a k početným zážitkům jsme si navíc odvezli originální přezdívky: Bára - Želatinka, Jana - Rosolinka, Jirka - Žvejkal, Luboš - Lubo. Raději nepátrejte po významu těchto slov. :-)

Na závěr bychom chtěli poděkovat:

• všem rodičům za součinnost a sponzorské dary

• dětem za poslušnost a příjemně strávené chvilky

• všem dospělým účastníkům tábora za veškerou pomoc a součinnost

Na brzkou shledanou

Za SDH Mlečice Jana Pitnerová

Hasičská stopovaná aneb po stopách truhly poustevníka

14.6.2017

S hasičským kroužkem jsme se dnes rozloučili hledáním truhly poustevníka v mlečických lesích. Obsah truhly byl až do konce opředen tajemstvím, o to víc byly děti namotivované. Aby to neměly tak lehké, samo sebou jsme jim cestu "ztížili" hasičskými úkoly...

Na samotném začátku jsme dvanáct účastníků nalosovali do tří týmů, které mezi sebou soupěřili o celkové prvenství. 

tým zelený: Krystina Beidaková, Michalela Pazáková, Veronika Buštová, Maruška Procházková

tým červený: Eliška Töröšová, Maruška Svobodová, Sára Mašková, Zdenička Kučerová

tým žlutý: Adélka Slapničková, Eren Redzhebov, Láďa Král, Kuba Drábek

Poté jsme se vydali na trasu dlouhou cca 3 km, kde na naše soptíky čekalo 5 úkolů + 2 bonusové a samotné hledání truhly. 

První z disciplín se nacházela v prostorách mlečických nádrží. Tam měly děli za úkol obléknout hasiče k zásahu. Oblečení/výstroj byla ukryta na lístečcích poschovávaných v okolí. Ten tým, který jako první našel všechnu výstroj a zároveň vyloučil chyták, byl ohodnocen třemi body (další po 2 a 1 bodu). 

Další disciplína byla rychlovka na bystrost. Najít alespoň 4 rozdíly na obrázku bylo opravdu o vteřinách. 

Třetí disciplína prověřila znalosti hasebních látek a prostředků, když měly týmy uhasit tři požáry správnou hasební látkou z pěti možných. A i do třetice byl nejrychlejší červený tým. 

Čtvrtá disciplína byla práce pro jednoho člena z každé skupiny. Pomocí buzoly měl určit, na jaké světové straně se nachází vyznačený bod v barvách jejich týmu. Ze začátku byla orientace oříškem, ale nakonec se všichni tři dobrovolníci dobrali správného výsledku. Ostatní se doslova prali o bonusový bod, který mohli získat tím, že našli ztracenou mapu pokladu. Červený tým opět nezaváhal... 

Poslední znalostní disciplínou bylo nalezení vybavení štafety 4x60, jež bylo ukryto na lístečcích na okraji lesa. Každý tým měl tedy za úkol najít čtyři obálky, a po jejich rozbalení správně určit, jak jdou překážky za sebou. Tentokrát zazářil žlutý tým. 

To už jsme zvídavé děti nemohli zastavit a ty se jaly dle mapy hledat truhlu poustevníka. Zanedlouho jsme jí společnými silami našli, jenže její obsah byl zamčený a najít klíč znamenalo získat pro svůj tým rovné tři bonusové body a pro celý kolektiv obsah truhly. Bystré oko měl nakonec Jakub z týmu žlutých a ještě tak vyhodnocení výsledků zdramatizoval. Nakonec ale dominantní červený tým zvítězil o jediný bod před žlutým, s odstupem za nimi třetí místo obsadil tým zelených. O poklad v truhle jsme se spravedlivě podělili a v horkém počasí byla objednaná zmrzlina s dovozem až k nalezenému pokladu příjemným bonusem.